Výhodný Swap – SAM 95 Bohemia

Vážení, předkládám vám článek, který vypráví o historii modelářství a také jedné výměně. Proto jsem jej nazval Výhodný Swap neboli výměna. Vězte, že nepropaguji ani staré bývalé uspořádaní světa, ani nejsem sympatizant nové ruské doktríny. Prostě jen píši o historii.

Chtěl bych se vrátit k jedné fotografii, kterou jsme již na tomto webu, také v Informačních listech či Leteckém modeláři a dalších médiích publikovali. Tedy já jen na webu, ale Radoslav Čížek a další publikovali jinde. Tuhle fotografii jsem tentokráte nalezl jako negativ. Po provedeném skenu z negativu jsme získali asi nejkvalitnější kopii, kterou máme. Máme tady naše tři krále a dva neobvyklé modely. Jeden s tlustým trupem a druhý s trupem jako tágo. (Myslím, že dnes se říká tágo taxíku.)

Asi si řeknete, tu známe, tady není co řešit. My v našem žehrovském archivu tuto fotku máme několikrát. Na druhé straně jedné z nich jsem objevil ještě toto:

Také řeknete, že to znáte. Plánek XL-56 existuje a popis můžete najít na stránkách LMK KŽ.

XL-56

Ještě jedna fotka z Dunakeszy, kterou neznáte. Tuto myslím nikde Radoslav neuvedl. (Pokud ano, tak mi to prosím napište.)

Když budu pokračovat pohledem na zadní stranu fotografie, zde je uvedeno, že Benedek létal s BM-8 ale na fotce drží BM-10. To je model se dvěma gumovými svazky. Gyorgy musel mít vždy něco extra. BM-10 vyšel jako maličký náčrtek v Aeromodelleru číslo 11 v roce 1956 u článku o závodu v Dunakeszy.

Radoslav Čížek model BM-8 (možná ale BM-10) zachytil v Leteckém modeláři číslo 8 z roku 1956.

Benedekův model byl ještě zachycen na fotografii, kterou jsem nalezl v žehrovském archivu, kde Gyorgy stojí ve frontě za jugoslávci a z levé strany přihlíží Vladimír Matvějev.

A nyní k tomu třetímu vzadu. Mne tam zaujal ten otazník. Radouš místo jména modelu napsal otazník, nikdo nevěděl, s čím Vladimír Matvějev létal. Tak jsem to vzal jako výzvu a začal hledat. Obrátil jsem se směrem k východu. Jenže jsem tam nic nenašel. Opravdu, když se budete hrabat na internetu, tak na ruských webech k Vladimíru Matvějevovi nic nenajdete. Tak jsem se podíval doma, tedy v žehrovském archivu. Tam jsem byl úspěšný, protože z Dunakeszy jsem nalezl ještě další fotku, kterou si Radoslav schoval. Zde je nádherně přiblížen Matvějevův model, kdy byl zachycen při startu.

A ještě jeden domácí zdroj – model zakreslil Radoslav Čížek v Leteckém modeláři číslo 8 v roce 1956. Profil byl v podstatě jen naznačen.

Vrátím se k hledání – takže se pak obrátíte z východu na západ a začnete hledat tam. Také nic. Bohužel detailnější plán tohoto modelu zůstane asi tajemstvím. Jenže model měl svůj vývoj.

V Aeromodelleru číslo 11 1956 naleznete „report“ k mistrovství světa konané ve Švédsku v Hoganas. Toho se zúčastnil i Radoslav Čížek. Čížek skončil 16. a Matvějev 36. Benedek v pořadí nebyl, protože z Maďarska nikdo nepřijel (myslím, že v té době měli Maďaři naprosto jiné starosti).

V reportáži bylo uvedeno mnoho snímků z různých kategorii. Na fotkách byli i členové naší výpravy a také jedna fotka se sovětským modelářem. Byť je u něj jiné jméno, je to jasně Vladimír Matvějev.

Zde opět vidíme jeho model, který má „tágo“.

Po čase se díky Karlovi Vitnerovi ke mně dostaly plánky v azbuce. Byly to zažloutlé, trochu „okousané“ plány z časopisu „Kriljá ródiny“, tedy v překladu Křídla vlasti. Zde jsem nalezl model, který zkonstruoval „Mistr sportu“ Vladimír Matvějev. Když není ten původní, možná bude stačit k pochopení toho, jaký konstruktér Vladimír Nikolajevič byl, i tento pozdější model.

Plán byl vydán v roce 1958 a je na něm vidět to hlavní. Systém vrtule a velice tenké profily křídla. Předpokládám, že i na modelu z Dunakezsy byly profily podobné. Ještě se vrátíme ke konstruktérovi. Karel Vitner mi v balíčku předal ještě jeden model od Matvějeva, byl to motorový model. Tento jako jednoduchý náčrtek vyšel v Aeromodelleru. Tady je model celý.

Jak to tak bývá u sovětů zvykem, motor se neuvádí. Takže tento údaj neznáme. Každopádně opět můžeme pozorovat velmi slabá žebra v křídle. Mimochodem o tenkých žebrech psal i František Dvořák ve svém článku v modeláři, že je v „céčkové“ kategorii důležitější dosáhnout větší výšky díky slabšímu profilu a hůře klouzat než mít perfektní profil pro kluz a létat nízko. „Ono to z větší výšky déle padá“ jak říkal ing. Schindler.

Pojďme dál. Podívejme se do roku 1959. Zde dosáhl svého vrcholu František Dvořák. Uvádím fotografii, kde čeká ve frontě na přejímku s modely XL-58 a XL-59. Před ním jsou dva členové sovětské ekipy, ale Matvějev není zachycen.

V pořadí je pak Vladimír Matvějev zachycen na 49. místě.

To, že se vám nedaří i když máte veškeré zkušenosti a velmi dobře létající modely, může potvrdit Radoslav Čížek, který skončil na 54. místě.

V těchto letech asi končí Matvějevova původní vývojová řada modelu. Nový impulz do konstrukce jeho modelů vnesl tento příběh. Nalezl jsem jej v dánském časopise Modelflyvenyt 2 1968 a také u fotografie z MS ve Finsku v roce 1965.

Tak nejprve tu fotografii

Zde je řečeno, že ve Francii si Vladimír Matvějev vyměnil model s americkým modelářem Bobem (Robertem) Hatchekem. Možná to byl původem Čech, třeba Hašek… Tak jsem hledal kdy to bylo. A právě v Dánském časopise jsem se dozvěděl, že to bylo na MS v roce 1959. To se přeci konalo ve Francii! Článek se týkal modelu sovětského modeláře Alexandra Boldina, který vycházel z koncepce Vladimíra Matvějeva.

Tak a „šupky dupky“ k modelu Vladimíra Matvějeva, který spojoval americké nápady a sovětskou zkušenost. Byla to doslova „živá voda“. Výsledkem byl model, který byl velice úspěšný.

Na mistrovství ve Finsku v roce 1965 byl Matvějev 2.

Zde je tabule z rozletu. Jméno modeláře stojící před tabulí jsem ale nezachytil.

Aeromodeller uvedl náčrtek Matvějevova modelu v ročence 1965-66. Když se na model podíváte, je to úplně jiná koncepce než původní model. Jak se říká „nebe a dudy“, chcete-li rusky „небо и волынка“.

Radoslav Čížek tento model nakreslil do Modeláře číslo 9 v roce 1965.

Mimochodem, tohoto mistrovství se zúčastnila i reprezentace ČSSR. Vedoucí výpravy byl Radoslav Čížek a členy byl zleva Antonín Šimerda, Karel Rys a František Dvořák. Když si přihřeji polívku, tak i Franta Dvořák s Karlem Rysem byly žehrováci.

Stroje byly klasická XLka. Karel Rys obsadil 14. místo jako nejlepší z naší skupiny.

Mistrovství světa v roce 1967 bylo v ČSSR, konkrétně na nově otevřeném letišti Svazarmu Sazená. Zde byl Matvějev 3. Spojení s Amerikou přinášelo své ovoce. Nejlepší z Čechoslováků byl Karel Rys, který byl v rozletu a skončil celkově 12. (Byl skvělým gumičkářem do doby, než se vrhl na kaktusy).

Aeromodeller číslo 11 1967 uvedl i sadu fotografií z MS. Na jedné z nich je Vladimír Matvějev se svým modelem.

Krátký film Praha v Sazené natočil reportáž. Soustředil se na finálové boje, ale Matvějeva nezachytil. Možná to bylo schválně, protože se blížilo „Pražské jaro“ a měli jsme toho „sovětského“ již tak akorát. Video ale již na youtube není k dispozici a tak se na něj nepodíváme.

V roce 1970 vyšla v Sovětském svazu kniha „Aviamoděli čempionov“. V této knize byl uveden model „Čajka“, gumou poháněný model Vladimíra Matvějeva. Byl to velice detailní popis jeho mistrovského díla, které bylo postaveno na základě výměny, „swapu“ s americkým modelářem Bobem Hatchekem. Kniha o tom samozřejmě pomlčela. Na fotografii je model z MS v Sazené.