Vracím se k tématu házedel vystřelovadel, které v ranných počátcích těchto kategorií navrhl Radoslav Čížek. Podívejme se opět do roku 1963, kdy vzniklo další z házedel.
Po uvedení prvního článku o házedlech a vystřelovadlech se mi ozval pan Miroslav Filip. Upozornil mě, že házedlo Pytris a další modely vyšly v edici plánků Modelář. Bylo to číslo plánku 3 z roku 1964. Věděl to moc dobře, protože se svým otcem z toho plánku postavili jeden z modelů. Jak se předpokládalo, vše létalo dobře. V dalším díle se k tomu ještě vrátím.
Ale pojďme se podívat do roku 1964. Novinkou tohoto roku byla edice modelářských plánků. Plánky vycházely samostatně ale byly vždy oznámeny v příslušném čísle časopisu Modelář. Úplně první byl upoutaný týmový model Orion, který navrhl Milan Drážek. Úspěšný reprezentant. Létali společně v týmu s Jiřím Trnkou.
Druhým plánkem byl model lodi Delfín Jana Horáka, poháněný leteckým motorkem Jena 1,1 cm3.
A třetím plánkem, který vyšel byl právě soubor házedel a vystřelovadel Radoslava Čížka.
Házedlo Bumerang
Název vám asi něco připomíná. Pokud ne, nedávno jsme se věnovali americkému házedlu z roku 1959 se jménem Boomerang. Ale vězte, že je to jen náhoda.
Radoslav Čížek se pokusil navrhnout soutěžní házedlo. V té době sice ještě nebyla pořádána Pražská liga házedel, ta vznikla až v roce 1969.(Letos se létá 56. ročník.) To je slušná tradice. Ale závody v házedlech se pomalu dostávaly pod kůži našich modelářů. Házedlo Bumerang Radoslav navrhl a nakreslil právě roce 1963 jako celobalsové. Rozpětí modelu je 485 mm a předpokládaná váha 31 gramů. Radoslav umisťoval na plán i informaci o výkonech. Kdy přesně tato tradice vznikla je otázkou. Možná si to jednou dám za domácí úkol a projdu plány, kde to bylo uvedeno poprvé. V tomto případě uváděl 30 – 35 vteřin.
Pojďme se nejprve podívat, co o házedlech tenkrát napsal Radoslav Čížek:
Házecí nebo vystřelovací kluzáky jsou u nás celkem málo známou kategorií. Nejde sice o novinku, ale modely tohoto typu zajímají buď modeláře nejmladší anebo naopak starší, kteří si chtějí jenom „polétat“. Ta nejpočetnější část modelářů – až na výjimky – pak na ně neměla prozatím čas.
Přece však jsou tyto modely určitým osvěžením z neustálého soutěžení v „klasických“ kategoriích a hodí se také pro modeláře, kteří nemohou nebo nechtějí stavět modely podle mezinárodních soutěžních podmínek. Je též mnoho modelářských klubů a kroužků, jež pro nedostatek vhodného prostoru k létání nemohou pořádat běžné soutěže. Což to tedy zkusit s „házedly“? Ovšem nedostanete se na mistrovství světa nebo Evropy, ale za pár hodin stavby můžete létat a soutěžit a to je také něco! Soutěžit můžete třeba na 10 letů z ruky a 10 letů gumou atp.
„Házedla“ jsou téměř nerozbitná. Nějaké otlačeniny se na nich sice časem objeví nebo urazíte nešikovným vystřelením křídlo, ale to se spraví přímo na louce. Stačí lepidlo a pár špendlíků. Spravovaný model nelétá o nic hůře.
Konstrukce modelů je jednoduchá a jistě zřejmá z plánků. Vybraný model můžete zhotovit i z lehkého olšového, lipového, topolového nebo vrbového dřeva. Potom však dejte ještě větší pozor na oči a okna – model bude značně rychlejší.
Házecí kluzák BUMERANG je vhodný pro soutěžní létání. Má velmi dobré letové vlastnosti, zejména kluz, jestliže je ovšem dobře seřízen a ovládáme-li správně házení. K tomuto účelu je v levé polovině křídla mírné vybraní pro opření ukazováčku pravé ruly (kdo je „levák“, udělá vybrání na pravé půlce křídla) .
Vystřelovací kluzák „PYTRIS je nejstarší za série čtyř popisovaných modelů. Jeho nakreslení předcházelo asi 700 letů. Startuje se vystřelením gumou o průřezu asi 6 mm2 (1 x 6 mm).
Maketa letadla META SOKOL. Od letu makety, zvláště dolnoplošné, nemůžeme většinou mnoho očekávat. Přece však se podařilo model „Meta Sokol“ dobře zalétat a dokonce jej „naučit“ i akrobacii. Ovšem jde více o výsledek dokonalého seřízení než o standardní vlastnosti.
Polomaketa tryskového letadla XMG–64. Tento model, určený pro vystřelování gumou 1 x 4 mm, má opravdu vynikající letové vlastnosti a díky váze jen 9 g je téměř nerozbitný.
A nyní se vrátíme k modelu Bumerang:
Křídlo bylo slepeno ze dvou částí. Na náběžné hraně byla 5mm silná tvrdší balsa (náběžky házedel vždy poněkud trpěly a běžně se to řeší buď smrkovou nebo lipovou lištou). Zbytek křídla byl tvořen lehkou měkkou balsou o stejné síle. Křídlo bylo eliptické a bylo broušeno v celku. Pak byly odděleny půlky křídel a slepeny do V. Vzepětí bylo pro jednu půlku 54 mm. Radoslav na plán nakreslil i negativ křídla ve výši asi 1mm. Co je na křídle zajímavé je profil. Nakreslil jej mírně prohnutý. Na celobalsovém prkénku se takový profil velmi špatně brousí, kontrolu musíte provádět pomocí šablony. Zářez na prst je v našem plánku nakreslen na levé straně křídla. (Dle popisu šlo o záměr, aby při hodu se model nestáčel na opačnou stranu). Místo klasického trojúhelníku je tato část křídla zpevněna kouskem celuloidu.
Směrové a výškové kormidlo je vyřezáno z 2 milimetrové pevné balsy. Obě kormidla jsou broušena do profilu. Směrovka je vybroušena tak, aby měla vypouklý profil směrem doprava. To potvrzuje, že model měl být seřízen pro praváka, Takové řešení tvarování kormidel se již dávno opustilo.
Trup je vyřezán ze dvou dílů. Celý čumák modelu je z lipového prkénky o síle 5 mm. Zbytek trupu je z tvrdé balsy také o síle 5 mm. Na spodní straně ocasu trupu pod směrovkou je ještě malý díl směrovky. Je to spíše estetická záležitost než funkční díl. Všimněte si maličkosti, křídlo je zapuštěno do trupu, je potřeba vybrousit pilníčkem takový malý zoubek. Současně je do prostoru za křídlem vložena štěpina bambusu (každý měl doma násadu od koštěte z bambusu). Je to v místě, kde se trup nejvíce láme. Úhel náběhu není uveden a není v podstatě žádný.
Podívejme se na originál plánku, který Radoslav nakreslil.
Plán stahujte zde:
Model je tvarově velmi pěkný. Radoslav uměl modely navrhnout tak, aby ladily do harmonického celku.
Jirka Hloušek
Zdroj: Archiv LMK KŽ
Vzpomínka pana Miroslava Filipa