P U N Ť A – díl první

Jan Kypta velice podrobně zpracoval článek o rekordním modelu Miroslava Navrátila jménem Punťa. Části článku byly publikovány v minulosti, ale myslím si, že se hodí, celý článek, tak jak jej Honza napsal, ukázat na našich stránkách. Protože jde o velmi obsáhlé dílo se spoustou obrazového materiálu, rozdělil jsem jej do třech částí a články budou vycházet postupně po tři měsíce.


Výkonný  větroň  konstruovaný  Miloslavem Navrátilem v roce  1946 a 1947. V roce 1950 ustanovil s tímto  modelem   se šípovým křídlem československý  výškový  rekord  , který platí dodnes.

Tento  článek  vznikl  po  řadě konzultací s konstruktérem modelu Miloslavem Navrátilem. Od něj jsem získal kopii původního stavebního výkresu  a  dále překreslená  žebra pro všechny varianty křídla a výškové ocasní plochy v měřítku 1:1 stejně jako všechny trupové přepážky  i  několik  původních fotografií.

Punťa je druhý samostatný návrh Miloslava Navrátila ( *1927 – +2021) po svahovém větroni Milona 45.  Při konstrukci  byl  inspirován modelem Ladislava Neuberta   Moravan (1943).  I přesto, že odebíral dostupné modelářské časopisy, nebyly v nich k dispozici odborné články, ze kterých by mohl čerpat potřebné znalosti o stavbě modelů. V roce 1945 bydlel  Miloš Navrátil v Rousínově , kde byl ze zájemců o stavbu modelů nejzkušenější.

Punťa byl větroň celý postavený z tuzemských materiálů, překližky, smrkových lišt. Potažen byl tehdy dostupným papírem.  Model byl navržen a postaven v roce 1946 a další dvě křídla s odlišnými profily v roce 1947.  Létal do roku 1952. Model odpovídal tehdy platným pravidlům FAI , které  převzal pro Československou republiku, i Český národní aeroklub, který letecké modelářství v té době řídil.

V té době platilo pro větroně pravidlo : Rozpětí  5000 mm  maximální váha  5 000 gr.   Minimální zatížení křídla 12 gramů/dm2 . Maximální zatížení 50 gramů /dm2.  Minimální průřez trupu  = délka trupu na druhou : 200.

Konstrukce  Punťi  byla klasická:  byl to hornoplošník se samonosným křídlem, se vzepětím do W ,které bylo postaveno vcelku. Vodorovná ocasní plocha s lomením do mírného příčného „V“ byla  uložena  na vrcholu SOP. Obojí se poutalo gumou. Trup byl mnohopodélníkový. Celý model byl potažený papírem  Kablo  vypnut nejdříve vodou a impregnován  lakem.

V kolika kusech byl model Punťa postaven ?

Miloslav Navrátil  postavil  model  Punťa v jednom kuse, ale vyzkoušel na něm troje křídla  a dvě výškové ocasní plochy  s různými profily.

Další 2 kusy byly postaveny podle jeho vzpomínek jeho kolegy – vojáky v letech 1949-51  v době  vojenské základní služby.

Před stavbou modelu si provedl  Miloslav Navrátil důkladnou přípravu, včetně výpočtu  jak si model představuje, jejíž kopii přikládám. To se v současnosti už nevidí.

Základní  technická  data:

Křídlo:

Stavební rozměr křídla sklopeného do roviny:  2000 mm

Hloubka křídla:                                                          180 mm

Plocha křídla:                                                             34,2 dm2

Štíhlost l                                                                     11

Vzdálenost žeber od sebe                                        80 mm

Položebra                                                                    40 mm

Profily:  MK 1                Gö –  567

               MK 2                Gö –  227

               MK 3      šíp     Gö-   801 =  MVA 301

VOP:

Stavební rozměr  VOP  sklopené   do roviny:       600 mm

Hloubka VOP                                                             130 mm

Plocha  VOP                                                               6,84 dm2

Štíhlost l                                                                    4.6

Vzdálenost žeber od sebe                                      70 mm

Položebra                                                                   35 mm

Profily :    MK 1      Gö –    567

                  MK 2      Gö –    693

                  MK 3      Gö –    693

SOP :       výška                                                         195 mm odměřeno z plánu

                Hloubka  max.                                          155 mm + 20 mm klapka

                 Profil:       NACA  0009   

Trup:

Délka                                                                           1220 mm

Průřez   trupu   (nejmenší)                                           72 cm2

Max. šířka trupu                                                            70 mm

Celý  článek  jsem  napsal  po  konzultacích  s jeho konstruktérem. Stavební podklad byl zkopírován z původního stavebního podkladu nakresleného na balicím papíru tužkou. Dokument je podepsán konstruktérem modelu. Žebra křídla , VOP i SOP i přepážky trupu jsou převzaty od Miloslava  Navrátila, který je znovu překreslil.

S Punťou  se šípovým křídlem  ustanovil  Miloslav Navrátil 18.6.1950 československý rekord volně létajícího větroně – v dosažené výšce  výkonem  1452 metrů. Rekord je platný dodnes.

Československý rekord větroňů v dosažené výšce.

Model odstartoval na letišti Prostějov. Model byl sledován letadlem Piper  CUB se sportovním komisařem a vybavený barografem.  Model vlétl do mraku a tím bylo ukončeno měření.  Přistál u  obce  Švábenice  přibližně 4 km jižně města Ivanovice na Hané kdy  ulétl  vzdálenost  dlouhou  22 km. Ve svém modelářském životopise  popisuje  pokus o rekord těmito slovy:

Výňatek z modelářského životopisu Miroslava Navrátila, kde potvrzuje postavení 2 ks Punti jeho kamarády při vojenské základní službě.

Fotografie  Punťi  s přímým křídlem z roku 1946. Byl pořízen při zalétávání v Rousínově.

Spodní dva obrázky jsou  skeny  původních stavebních podkladů. Pro lepší viditelnost ( původně kreslené tužkou). Vlevo trup, VOP a přímé křídlo, vpravo křídlo se šípem.

Technický popis:

Trup:   je nejsložitější částí modelu. V jeho tvarech i provedení je vidět inspirace  modelem  Moravan  z roku 1943, konstrukce Ladislava Neuberta z Olomouce.

Konstrukce trupu je provedena vcelku se směrovou ocasní plochou na jejímž vrchu byla upevněna  vodorovná ocasní plocha, což bylo v roce 1946 neobvyklé řešení. Které se i u skutečných větroňů začalo objevovat o deset roků později.

Trup byl zhotoven z 15  eliptických  překližkových přepážek různé síly vzdálených od sebe  8×60 mm, 7×90 mm + 110 mm. Celková délka trupu – 1220 mm.   V ose trupu byly 2 nosníky 3×8 ,  na vrchní straně trupu by nosník 3×5 a na spodní straně trupu nosník  3×6, který v přední části doplňovala překližková lyže  3 mm silná.  Karoserie trupu byla  ze  14 nosníků  3×2.  V přepážkách pod  křídlem  byly zhotoveny trojúhelníkové zářezy ,které ustanovovaly  přesnou polohu křídla.  Trup byl potažen  v přední spodní částí až za křídlo  kladívkovým papírem  a přes něj papírem Kablo.

SOP měla náběžnou hranu z překližky 2 mm , odtoková  lišta  5×2 a  stavitelná klapka v překližky 1 mm. ( je uvedena i varianta  náběžné  lišty  SOP  5×2 mm).  Žebra byla od sebe 35 mm ( z vrchu). Rozměry vrchní žebro 135 mm,  2 žebro 138+12, 3 žebro 142 + 18, 4 žebro 154 + 21.

Spodní část SOP  byla zhotovena z překližky 2mm  šířce 10 mm. Byl do ní ukotven steven SOP a byla  ukončena na odtokové liště. Pohyblivá ploška z překližky  1 mm  byla po zalétání připevněna napevno.

Hlavice byla zhotovena z bukového dřeva, která se připevňovala k první přepážce  kovovým šroubem o průměru 6mm. V části hlavice byl otvorm zvětšen na 10mm, do kterých se ukládala tvarovaná zátěž.  Trup byl   použit jediný pro všechny varianty křídla a VOP.  Přistávací lyže byla zhotovena z překližky o tloušťce 6mm a přilepena na spodní nosník. Vlečný háček byl kovový  a  připevněný šrouby k přistávací lyži.

Křídlo se připevňovalo k trupu dvěma svazky  gumových nití  ukotvených ve spodku trupu a ve spodku centrovánu vestavěnými háčky.

Křídlo:

Bylo postaveno ve třech různých variantách v letech 1946-1947. Křídlo nebylo dělené, ale postavené vcelku. Na trup se ustřeďovala nalepenou trojúhelníkovou lištou na spodku centroplánu, která zapadala do vybrání v přepážkách trupu. 

První varianta  MK 1 měla rovné křídlo s profilem Gö 567

Druhá varianta MK 2  měla rovné křídlo  s profilem Gö  227

Třetí varianta  MK 3 měla  šípové křídlo s kladným šípem   a s profilem MVA 301 ( nebo dle  laboratoře v Göttingen Gö 801).                                                        

První  dvě varianty měly rovné dvounosníkové křídlo s lomením do W  a s malým centroplánem.   Ucho  křídla bylo lichoběžníkové s oblým zakončením.  Zakončení bylo zhotoveno překližky síly   2 mm.

Třetí varianta křídla měla stejné rozměry a tvar , který byl postaven do kladného šípu . Střed 9° a ucho od středu o 4,5°.

Na křídle byly použity postupně tyto profily :  Göttingen : Gö 567,  227 a 801. Známější jako MVA 301

Rozložení nosníků:

MK 1 Gö 567:

Náběžná lišta   3x 3, hlavní nosník   8×3 + 5×3,  pomocný nosník  2x 2×3, odtoková hrana 2×8

MK 2 Gö 227:

Náběžná lišta  2x 5, hlavní nosník8x3 + 5×3, pomocný nosník 2×5 odtoková hrana  2×8

MK 3  MVA 301 ( Gö 801¨)

Náběžná lišta  2 x 5, hlavní nosník 3 x 10, odtoková lišta 3x 10

Lomení křídla  do W :  střed 35 mm  ucho  185   mm

Rozměry křídla:  ucho 400 mm   8×40+ 80 mm

                               Střed 580 mm  8×40 + 20 mm

                               Centroplán   40 mm

VOP:  byla postavena ve dvou  variantách s profily Gö 567 a  693  Stavební rozměr 600 mm hloubka 130 mm . Vzepětí 25 mm.

Výšková ocasní plocha byla jednonosníková  se dvěma nosníky  3×3 nad sebou se 3 žebry a 3 položebry na polorozpětí.  Obě poloviny se spojovaly malým  centroplánem.   Náběžná lišta 3×2, odtoková lišta 7×2.  Ukončení VOP  bylo  zhotoveno z překližky 1,5 mm.  Na SOP se ustřeďovala dvěma kolíčky 3 mm a byla  připoutána gumou.

Vzepětí výškové ocasní  plochy   25 mm. Centroplán rovný.

Potah modelu:  Byl proveden  papírem  Kablo  střední  síly , vypnut vodou a impregnován lakem. Seřízení modelu:

Těžiště modelu:  40 – 50% SAT

Nastavení křídla   3°        Nastavení VOP      0°

Žebra křídla:

Žebra SOP a profily křídla s profilem MVA 301

Vzepětí křídla  a  úhly  šípu  třetí varianty křídla Punťi.

Zpracoval Jan Kypta

Zdroj: archív Jana Kypty a Miroslava Navrátila