Model Record Breaker asi znáte a nabízí se říci, že jej nemusím představovat. Ale takto odbýt historii modelu se mi zrovna teď nechce. Takže jen krátce připomenu, co tento velmi ušatý model ukázal. Já osobně vnímám právě ty uši jako takový poznávací znak motorových modelů Chestera Lanza v určitém konstruktérském období.
Model był poprvé publikován v roce 1939 v časopise Model Airplane News. Stroj byl popsán jako model, který překonal rekord (A Record Breaking Gas Model). Dle mého se název tohoto modelu zrodil až po samotném rekordu, a třeba se původně jmenoval jinak (asi ne třeba Jiřička nebo Sokol, ale trošku jinak).
Takže tento konstruktérský počin vyhrál soutěž Scripps-Howard za vzlet modelu s největší váhou, a také za nejdelší čas v soutěži.
Jak praví text článku, během nedávné soutěže po běhu motoru trvajícím 21 sekund, letoun držel ve vzduchu 25 minut. Po návratu na letiště byl model opět vypuštěn. Motor běžel 25 sekund. Let trval dvě hodiny, a překonal vzdálenost 25 mil (40 kilometrů). A mimochodem, tento let, ustanovil nový světový rekord.
Ještě se podíváme na rozměry tohoto modelu. Rozpětí křídla 2,44 metru, hloubka křídla 355,6 milimetrů, zatížení křídla 226,8 gramů na čtvereční metr.
Plán modelu
Plán stahujte zde:
Martin Křesadlo svůj Record Breaker nepostavil, ale získal od Slávy Štorka. Tento model byl osvědčený závodník, ostatně v kategorii Classic Texaco na ME v Itálli, v roce 2019, s ním získal Slávek 2. místo.
Record Breaker byl již poněkud unavený, a tak jej Slávek Martinovi nabídl. Martin je zkušený renovátor starších modelů, a rozhodně se nebojí do takového modelu „říznout“. Když se podíváte na původní stav, tak zjistíte, že je potřeba mnoho věcí opravit. Například zkřivený podvozek nebo doslova promaštěný potah. Nakonec tam toho bylo o trošku víc, ale Martin si se vším poradil.
V první řadě je potřeba model svléknout. Pod potahem se pak objeví některé „zlomeniny“. V případě Martinova modelu bylo potřeba opravit směrovku, speciálně její pohyblivou část. Místa, kde byly zalepeny panty bylo nutné vyztužit a pak panty zalepit znova.
Křídla bylo nutné opět obrousit, prohlédnout, zda není něco zlomeného, a to pak zalepit či doplnit balsu do poškozených míst.
To samé platilo pro výškové kormidlo.
Na trupu bylo nutné demontovat podvozek, narovnat ohnuté dráty, nabarvit a opět usadit na jeho místo v trupu.
Trup byl obroušen, odstranil se veškerý nátěr a byla provedena kontrola jeho geometrie.
Pro potažení Martin zvolil to, co bylo doma, tedy barevný vlies vlastní produkce. K takovému modelu se hodí červená barva, a trochu té žluté. Martin potahuje pečlivě, nejprve nalakuje kostru lepicím lakem a potom pomocí čistého acetonu nalepí vlies na kostru. Aceton projde lehce vliesem, a rozpustí vrstvičku lepícího laku. Tak přilepí potah na dřevo.
Nápis byl vyřezán z černého vliesu a přilakován na křídlo modelu. Myslím si, že si s tím Martin hodně vyhrál.
Protože model byl získán bez vybavení, Martin pro model zvolil motor Ohlsson&Rice .60 CUSTOM. Další vybavení byla serva a přijímač.
Ještě se podívejte na skupinovou fotografii našich kolegů s modely Chestera Lanza. Krásné ušaté modely. Rozhodně to nejsou žádní „prckové“. Jirka Veinfurt s Bomberem, Míra Vaněk a Airbornem a Martin Křesadlo s Record Breakrem.
A závěrem, krátké video Martinova modelu v akci
Jirka Hloušek a Martin Křesadlo
Foto a video: Martin Křesadlo
Zdroj: časopis Air Trails, Outerzone