Další z krásných podvečerů jsme využili k létání s „velkými“ větroni. Oba modely čížkovy konstrukce, Luňák slavil sedmdesátiny loni, Sokol je mladší, má sedmdesátiny letos! Počasí bylo opět skvělé, teplo a slabý východní vánek. Opět jsme létali s novým gumicukem, který jsme použili pro létání se Slukami. Ten byl pro Luňáka dostačující, na Sokola ale nestačil. Po dvou střídavých startech Honza odlétal své zbylé dva lety a já si potom ke gumě připnul ještě jednu slabou. Výsledný tah byl ideální a já své dva poslední starty odlétal již bez problémů. Přistávací plochu jsme zvolili celkem malou, ale nejsme žádní zelenáči :-). A tak jsem hned svým prvním přistáním plochu přeletěl… možná na velké soutěži po odlétání maxima bych model „přibyl“, ale takto jsem pouze sledoval svého Sokola, jak plachtí mimo. Dnešní létání nám ukázalo přínos tréninku. Starty, vleky, vypínání z gumicuku, kroužení… to je všechno potřeba vyladit…
Já se Sokolem: 0/119/213/210 součet 542
Hoza s Luňákem: 290/182/295/172 součet 767
Tedy zase vyhrál Honza, ale do třetice mu to nedaruju!
Letu Zdar! Jiří Hruška
