LÁNY VE ZNAMENÍ ADRENALINU

Ještě plný dojmů, hned po příjezdu domů, jsem se rozhodl sepsat reportáž z první letošní soutěže na Lánech. Sobotní ranní počasí bylo báječně. Sluníčko, mírný vánek… po dlouhé zimní přestávce se nás sešlo celkem hodně, kategorií bylo jak máku. Franta Brož nás uvítal a zdůraznil, že není důležité vyhrát, ale pobavit se. A tak se také stalo. Všichni si měli po zimní přestávce co říci. První soutěžní lety na sebe nenechaly dlouho čekat. A bylo vidět, jak dlouhá byla zima. Tolik přistání do pole a rozbitých letadel jsem už dlouho neviděl. První jsem svůj Fulmen v kategorii E 400 rozbil já. Prvním startem, přistáním daleko mimo letiště do šípkového keře jsem zlomil křídlo.

Dál už jsem tedy jenom měřil a koukal jak si vedou ostatní. Další nehody pramenící z nerozlétanosti na sebe nenechaly dlouho čekat. Jen namátkou. Jarda Netáhlo skončil v předpisové vývrtce, když překroutil trup, Láďa Kostečka ztratil z dohledu i fakticky svůj Sokol 465, Míra Dvořáček během startu přišel o křídlo, jehož půlka letěla několik minut stoupákem, zatímco trup s motorem mířily rychlostí zvuku do pole. Dále zde bylo přehršel přistání mimo letiště, některé do trní, jako například Ichabod Romana Fouska.

Vláďa Kozák se mistrně prosmekl se svým Kl 61 mezi keři a stromy a zakončil svůj let v poli, Míra Vaněk předváděl krkolomné starty se svým motorákem 2,5 ccm kdy kroutící se trup uváděl letadlo v neuvěřitelné polohy, naštěstí vždy s dobrým koncem.

Dobrý konec měl i let Třísky Jirky Veinfurta v kategorii Atom, který svůj model ztratil z dohledu, po opravdu dlouhém pátrání na nebi jsme model našli a Jirka ho dotáhl zpátky. Na letiště už sice nedoletěl, ale aspoň ho neztratil, či nerozbil.

V poledne duo organizátorů Brož, Valenta připravilo opečené klobásy a nastal čas na siestu a povídání. Odpolední starty následovaly již v sílícím větru, což sice vytvářelo mírné vlnové proudění, ale zase se prostor pro start a přistání ocitl v turbulenci za blízkými stromy. Takže jsme si dnes užili všeho do syta.