Tak po vyhodnocení devátého měsíce jsme se konečně dočkali tolik toužebného a očekávaného škrtání výsledků, které do konce roku však může udělat poměrně velké změny v pořadí, především na předních místech tabulek. Pojďme tedy nejprve k vlastnímu létání.
Překvapivě první se v říjnu ozvali kluci z Mělníka, kteří využili hezkého počasí, a Ivo Šebánek zároveň představil za letu svůj nový model kategorie ARC A2 FM 199, konstrukce Freda Militkyho.
Protože počasí se v začátku října drželo stabilně několik dní, odlétala skupina z kladenského klubu starty do korespondenční soutěže na pastvinách u Straškova, ve složení Kohutič, Kubeš, Cinert. Sice v tomto měsíci pouze průměrné výsledky v příjemném počasí, avšak s poměrně stabilním vzduchem bez vertikálních pohybů, ale pohoda a příjemné pocity z letu větroňů se u nás těžko dají nahradit nějakým jiným zážitkem.
Podobnou zkušenost v říjnu s počasím měl i Vlasta Hývl z Podhořan.
Ahoj, krásný víkend, není-liž pravda? Vzduch byl teplý ale velmi stabilní, takže Václav Janek mi naměřil u nás na letišti časy mezi dvěma až necelými čtyřmi minutami. Takže žádná sláva, ale bylo to príma. Mějte se krásně,
Vlasta Hývl
Pak jsme dostali výsledky od Franty Machače
Ahoj Pepiku,
tak jsme využili včerejšího krásného nedělního počasí. Tak všichni odpoledne do luftu. Krásně bylo, ale dalo by se říct bez stoupáků. Asi už to zazimovaly a nas nechali na holičkách. Jediného maxe zaletěl Jonáš a to o dvě vteřiny. Ostatní téměř podobné výsledky. Foukalo tak do dvou metrů, bez oblačnosti, teplota okolo 15°C. parádní čas na polítání. Tak a ještě dvě kola a zazimujem asi nadobro. Klukům už se moc nechce, prý už je zima a mokro, kdo ví co ještě 🙂 …….
Létalo se i na severu republiky, v blízkosti Varnsdorfu, kde Honza Štohanzl posadil do vzduchu svého „Štíra“. A nutno říci, že se pravidelným létáním postupně zlepšují jeho výsledky. Napsal nám:
Ahoj Pepo tak jsem to stihl a něco málo k lítání. Jasno 18 stupnů a výtr 0,uplný bezvětří a začal jsem hned po práci a bylo asi 15.30h a v 16.00h bylo hotovo , Éro v pořádku a snad mi vydrží odlétat poslední 2 kola.Pak dostane nový kabát. Měřil mi to Standa Rudinský a vypouštěl mi to Míra Řezníček, to byl super tým.
Apropo mám pro tebe dobrou správu, nahlodal jsem Standu a řekl jsem mu o tý gumě od tebe a řekl jsem mu že už zvládne i tu jeho Špulákovu Čejku. Tak kývl na 90%, že to by šlo, ale já ho donutím neboj. Tak a moje dnešní časy nebyli nic moc . Ale jak bylo sem rád i za to , éro celí tak fajn. No a časy byly – sic nikoliv špičkové, ale létání bylo docela příjemné.
Ze severní Moravy se ozval, jako vždy – Zdeněk Hanáček.
V pátek a sobotu jsme létali desáté kolo korespondenční soutěže. V pátek jsem odlétal Retro větroně a kolega OTVR. Páteční počasí bylo dobré, ale pokud u nás fouká JZ vítr , tak se dá předpokládat, že to může stát za prd. To se také stalo, vítr u země do 3 m/s , ale po vypnutí z gumicuku modely sotva stály. Vzduch byl hodně turbulentní, tak jsem OTVR odlétal až v sobotu. Sobotní počasí bylo podstatně odlišné vítr variábl do 1 m/s. Výška z gumicuku nic moc, ale létání bylo super. Odlétaly jsem to na plochách z minulých kol, protože na letišti probíhá vlnový kemp plachtařů.
A nakonec ještě výsledky ze Slovenska, od Pavla Rábka.
Pozdravujem všetkých korešpodenčných.
Pokúsim sa tento mesiac byť dochvíľnejší. Októbrové lietanie sme otvorili do úplne perfektného jesenného počasia 8-ho, v sobotu. A malou slávnostnou chvíľou. Osud zariadil, že sme potrebovali spraviť jeden rozlietávací let medzi favoritmi 4. ročníka Pohára Slovenských Vetroňov, ktorý má domovské letisko práve u nás v Močenku. Všetci tí, ktorých vidno na fotografii sa dostavili k tomuto aktu. Po odovzdaní trofeje víťazovi starostom obce Močenok, sa veľkou chuťou viacerí zapojili do korešpodenčnej súťaže. U nás veľmi vzácne bezvetrie, s teplotou akurát na krátky rukáv, bolo bohaté na termiku. Nebola síce nijak výrazná, ale bola široká. Vetrone sa teda nešplhali do stratosféry a to viac sa dali vychutnať ladné kruhy pri zužitkovávaní jemných stúpákov. Tentokrát pod mojim dohľadom už lietala aj moja manželka Ali, s Jastrabom, ktorého som kúpil z obrovského dedičstva po našom kamarátovi Miškovi Madarásovi. Model lieta pekne a v bezvetrí to nebol problém. Iba raz som jej musel pomáhať pri vyklesávaní z termiky.
Tolik o zážitcích modelářů, kteří létali v říjnu. Počasí v tomto měsíci sic dost proměnlivé, avšak kdo měl zájem, a chuť ten si svůj den pro létání dokázal najít.
Mne však jako zpracovatele malinko zaráží, že proti prvním zimním měsícům, a také v předchozím ročníku, se nějak snižuje počet soutěžících. Chybí v tabulkách některá jména dříve zde pevně zakotvená. Chybí mi zde soutěžící z klubu Kamenné Žehrovice, bašty klubu SAM 95. Vždyť oni mne svými letovými výkony dokázali přesvědčit, abych se těmto krásným kategoriím věnoval více, a zařadil se tak po 50 rocích létání s volnými modely mezi vás. Chybí mi zde i další kolegové, byť někteří z vás se nemohou pravidelně účastnit z pracovních, nebo zdravotních důvodů.
Zároveň však rozumím skutečnosti, že pravidelné létání každý měsíc může některé z vás poněkud unavovat. Blíží se výroční velká schůze – sněm SAMu 95, na němž budeme o budoucnosti korespondenční soutěže určitě diskutovat. Po zkušenosti s tímto, již vlastně druhým ročníkem bych navrhoval do diskuse otázku, zdali by nebylo vhodné si v korespondenční soutěži dát malinkou pauzu, a létání začít až v březnovém kole. Do celkového pořadí pak počítat stále 8, nebo snad jen 7 nejlepších výsledků? Ani gumicukům zrovna nesvědčí natahování při nízkých teplotách. Otázky zde dávám záměrně, abychom na společném setkání měli již připravené jasnější a promyšlené odpovědi.
Samozřejmě, existence takovéto korespondenční soutěže s létáním v naprosto rozdílných podmínkách může být naprosto diskutabilní a nevypovídá zcela o skutečné hodnotě modelů a schopnostech těch, kteří s nimi létají. Zároveň ale v současné složité a těžší ekonomické situaci může alespoň z části nahrazovat větší setkání na letištích, která však pro některé z nás mohou být nyní poněkud finančně méně dostupné.
Zdraví vás Pepik Kubeš
