Jak vznikaly větroně kategorie A 2

Mají A-dvojky místo na nebi?

Pojďme se ponořit do časů, ne tak dávných a objevme kouzlo propracovanosti strojů, které si vydobyli pevnou pozici jak ve vzduchu, tak i v srdcích modelářů. O tom jistě svědčí skutečnost, že se dochovalo mnoho stavebních plánků a podkladů pro stavbu historických a-dvojek, jak českých, tak i zahraničních.

V přiloženém článku chceme připomenout, jak vznikala kategorie A-2. Díky zachované autentické dokumentaci s doprovodným výkladem, předkládáme data, která by neměla zaniknout. 

Hezký let s A-2 Vám přeje Roman Fousek


Jak vznikaly větroně kategorie A 2

Severské bezmotorové modely

Mezinárodní letecká federace FAI stanovovala pro jednotlivé letecké sporty pravidla, které přebíraly jednotlivé Národní aerokluby. Tato pravidla se netýkala jen skutečných letadel, ale i leteckých modelů. Touto prací se zabývala její komise pro letecké modelářství.

To že platily stavební pravidla pro modely i před rokem 1940 dokládám výtahem pravidel pro větroně, která byla publikována v časopise Mladý letec v březnu roku 1940.

Tato pravidla byla značně liberální. Umožňovala, aby společně soutěžily modely s rozpětím 700 mm ale i 3500 mm. Minimální plošné zatížení se počítalo jen z plochy nosné plochy (křídla)

Pravidla z roku 1939 pro větroně Mladý letec číslo 4, březen 1940.

Po ukončení světové války v roce 1945, se Modelářská komise Mezinárodní letecké federace ( CIAM FAI) rozhodla, pro stavbu leteckých modelů přepracovat předválečná stavební pravidla. Usnesla se na těchto pravidlech, která platila na roky 1946 a 1947.

Smax = 150 dm2; W/Smin = 12 g/dm2; W/Smax = 50 g/dm2; Wmax = 5 kg; min. fuselage cross-section S/100 cm2 (glider), S/80 cm2 (rubber and power).

Pravidla umožňovala stavět modely různých velikostí, které se společně na soutěžích porovnávaly.

Jiný názor – velikost modelů přibližně od roku 1944 řešili modeláři severských zemí Švédska, Finska, Norska a Dánska a později i Velké Británie. Při svých úvahách vycházeli ze stavebních pravidel pro modely třídy Wakefield, ( modely letadel s elastickým pohonem, jak se tehdy udávalo) které byly pečlivě propracovány a umožňovaly soutěžení rozměrově velmi podobných modelů. Tato pravidla byla vypracována modeláři Velké Británie.

V časopise Letecký modelář č.4 (duben) ročníku 1950 se objevil pod názvem Severské bezmotorové modely A2 velmi zajímavý článek ing. Pera Weishaupta šéftrenéra dánského modelářského svazu, který ve svém článku popsal vývoj, jakými se pravidla pro větroně třídy NORDIC vyvíjela. Byla to pravidla pro roky 1947-48 a další pro roky 1949-1950. Když se nad nimi zamyslíme, dojdeme k názoru, že obě pravidla byla dobře použitelná. Ta první jen lépe ovlivňovala průřez trupu jeho délkou.

Je zajímavé, že pod článkem není nikdo podepsán. Zdali to byl šéfredaktor Jiří Smola, který článek získal a publikoval ? Nebo to byl někdo jiný. Odkud byl tento článek převzat? To se nyní již nedovíme.

Je zajímavé , že na tento článek nikdo z tehdy známých československých modelářů „větroňářů“ nezareagoval.

Co bylo na Severských pravidlech nejpodstatnější?

Zmenšila se celková nosná plocha ze 150dm2 jak stanovila CIAM FAI na:

V prvních pravidlech z roku 1946 – 1947 na plochu křídla v rozmezí 24 – 26 dm2. Nejmenší váha modelu 400 gramů. Minimální průřez trupu se počítal dle vzorce L2 trupu / 300. (L je celková délka trupu přes všechno.)

V druhých pravidlech, platných v létech 1949- 1950 došlo k další změně:

Místo minimální plochy křídla se určila celková plocha modelu,( skládala z plochy křídla + plochy VOP), která byla stanovena v rozmezí 32 – 34 dm2. Minimální váha 410 gramů Z čehož vyšlo minimální plošné zatížení 410:34 = 12,06 gramů na dm2.

Minimální průřez trupu byl stanoven podle vzorce S celková/ 100. Počítalo se z horní celkové plochy 34 dm. Min průřez trupu byl výpočtem stanoven na 34 cm2.

Ing . Per Weishaupt propagoval tuto novou třídu větroňů i jiných časopisech. V roce 1950 v časopise Aeromodeller Anual zveřejnil velmi obsáhlý článek, ve kterém byla i řada informačních výkresů hlavně dánských modelů postavených dle těchto pravidel.

Celý článek přikládám v originále. Vložené kresby měly jednu vadu a to, že jejich rozměry byly udávány v palcích a to podle dosti hrubých přepočtů.

Do stavby větroňů dle specifikace NORDIC , jak byly tyto modely nazývaly v severských zemích Švédsku, Dánsku, Finsku a Norsku kde byly hodně populární. Ke stavbě podle těchto pravidel se přidali i modeláři Velké Británie, Německa, Švýcarska i Holandska , jak se mi podařilo zjistit.

Modeláři severských států měli zájem ,aby tato pravidla byla přijata jako mezinárodní Modelářskou komisí FAI.

Došlo k jednání s CIAM FAI o její zařazení, mezi soutěžní kategorie. Bylo dohodnuto, že ve Švédském Trollhattanu? Bude v roce 1950 uspořádána mezinárodní soutěž, jako generálka, před zařazením mezi soutěžní kategorie FAI. Po úspěšné soutěži ve Švédsku byla pravidla přijata.

Výsledky: Švédsko Trollhattan: soutěž družstev : 29.6.1950

1. Švédsko 2504 sec.

2. Finsko 2171 sec.

3. Dánsko 2131 sec.

4. Norsko 1964 sec.

5. Jugoslávie 1754 sec.

6. Velká Británie 1703 sec.

7. Švýcarsko 1324 sec.

K zařazení této kategorie mezi soutěžní třídy FAI došlo v roce 1951. CIAM FAI rozhodla, že soutěž o mistra světa bude pořádaná v Jugoslávii. Konala se ve dnech 24.8.1951 na letišti Lesce – Bled a létala se podle těchto pravidel. Tehdy byla ještě nazvaná NORDIC A2.

Mistrem světa se stal rakouský reprezentant ( narozený v Československu) Oscar Czepa. Na 3. místě se umístil dánský reprezentant Arne Hansen s modelem AH 24, 4. místo: Ray Monks GB s modelem Quickie, 9. místo Kai Hansen Dánsko s modelem KH 14 a na 12. místě se umístil Borghe Hansen s modelem Pjerri 69.

Že se jednalo o velmi dobrá stavební pravidla svědčí i to, že po malých úpravách ( vypuštění průřezu trupu) platí až do současných dní, což činí 70 roků.

P ř í l o h y

K článku byly připojeny nákresy modelů Vasama 7 a J.A.L 52. Na stejné stránce v Leteckém modeláři č.4/1950 byl zveřejněn i obrázek německého modelu větroně Urubu, který byl postaven také podle těchto pravidel. K těmto obrázkům, se mi podařilo dohledat malé výkresy, nakreslené v pozdější době.

Článek ing. Per Weishaupta zveřejněný v časopise Aeromodeller Anual 1950 pod názvem „ Vývoj kluzáků severské kategorie A2 „.

Na další straně tabulka rozměrů některých z uvedených modelů například Pjerri – 69.

To je konec celého článku, ze kterého Radoslav Čížek udělal výtah bez doplnění ´údajů z tabulky Je to shrnutí dánských a švédských modelů kategorie NORDIC. Do roku 1950.

Malé výkresy modelů větroňů, které byly stavěny podle pravidel kategorie NORDIC A2

Anglické modely stavěné podle pravidel kategorie NORDIC A2

Model SATU v roce 2003 překreslil z časopisu Aeromodeller a zveřejnil v časopise RC revue Zdeněk Kaláb. Text přeložil ing. Stanislav Kačírek.

Takto byl plánek SATU zveřejněn v časopisu Aeromodeller

Model SATU v roce 2003 překreslil z časopisu Aeromodeller a zveřejnil v časopise RC revue Zdeněk Kaláb. Text přeložil ing. Stanislav Kačírek

Další z anglických modelů podle pravidel třídy NORDIC A2

Model Hyperion

Model Thor nakreslil Radoslav Čížek podle podkladů získaných od autora modelu Jima Mosleye až po roce 1990 a poprvé byl model publikován v Informačních listech Samu 95 číslo 31.

Radoslav Čížek napsal do IL 71 z února 2003 článek Rodí se A2″. Odvolával se na článek :

Nejspíše nevěděl, že Ing. Per Weishaupt publikoval rozsáhlý článek o modelech třídy NORDIC v roce 1950 v časopise Aeromodeller Annual, ze kterého čerpali informace do časopisu dánského Samu 1935. Nezmínil se, že v čísle 4 ročníku 1950 Leteckého modeláře byl publikovaný článek ( viz výše) od ing. Weishaupta.

K článku, jehož kopii přikládám na další stránce nakreslil Radoslav Čížek i informativní výkres modelu Pjerri – 69, kde se snažil výkres převzatý z článku ing. Weishaupta doplnit o další údaje. Bohužel tyto se liší od rozměrů uvedených v tabulce v článku Ing. Weishaupta v časopise Aeromodeller Anual. Obrázek je bohužel bez udání profilů. Další výkres modelu Pjerri 69 byl zveřejněn v roce 2016 Zdeňkem Raškou v časopise RCrevue také s řadou odlišností od tabulky z AA

Z takových neúplných podkladů se vyrábí modely, o kterých jejich majitelé tvrdí že to jsou modely „historické“. Dovolím si tvrdit, že se jedná jen o modely RETRO, které se od původních dosti odlišují.

Použité materiály:

Časopis Letecký modelář č. 4 /1950

Časopis Aeromodeller Anual 1950

Internet: web Outerzone

Sam 95 Informační listy číslo 71

Časopis RC revue číslo 2/2003


Asi před týdnem jsem získal několik čísel Aeromodelleru z roku 1950. Bohužel skeny nebyly kvalitní, ale přesto jsem objevil v lednovém čísle zajímavý článek. Je od Ing. Per Weishaupta a týká se modelů kategorie Nordic,

Zveřejnuji jeho kopii, aby si ho zájemci mohli přečíst nebo s pomocí překladače přeložit.

Sám jsem pochopil, že tento článek z Aeromodelleru získal redaktor Leteckého modeláře pan Smola rychle ho zpracoval a uveřejnil z článku výtah v dubnovém čísle Leteckého modeláře 1950.

V čísle 8 Aeromodelleru 1950 byla zveřejněna reportáž ze soutěže A2 ve Švédsku i s výsledky a informační obrázkem modelu vítěze Štefana Bernfesta z Jugoslávie.


Související články