Historici na Panenčáku – oficiální výsledky

V sobotu 27.5.2023 jsme se sešli na letišti v Panenském Týnci a odlétali letos první Panenskou historickou soutěž. Velitel Pepa Kubeš, nás svým nezapomenutelným způsobem přivítal a poučil jak létat na místním letišti. Zástupce letiště potvrdil, že veškeré mašiny se nám vyhnou, protože budou startovat a přistávat tak, aby nás nenutili „utíkat“ z určeného prostoru. Co řekl, všichni piloti dodrželi. My na oplátku jsme dodržovali prostor a předepsanou výšku. Tak nějak si představuji spolupráci aeroklubu a modelářů.

Pro mě se v pátek stal závod povinným, protože vypadl druhý pořadatel Roman Fousek. Tedy nakoupil jsem ceny, nabil baterky a s Jirkou juniorem jsme ráno vyrazili na Panenčák, stejně jako ostatní. Účast nebyla příliš veliká, ale o to měla větší kouzlo. Skalní členové klubu ale i přespolní byli počasím nadšeni. Foukalo tak do 4 metrů a bylo velmi slunečno. Tomu odpovídají naše obličeje. Termika si vybírala komu opravdu pomůže a poměrně rychle se bubliny rozpadaly. Odpoledne chytit termiku bylo opravdu štěstí. Nakonec to bylo celé o seřízení modelu a o tom štěstí, co jsem již zmiňoval.

První se do boje vrhl Vláďa Kozák následován Vláďou Valentou a Pepíkem Hejskem. Pepík Hejsek odlétal všechny vyhlášené kategorie. Ale jak tvrdil, příliš se mu nevedlo. Přesto se dostal vícekrát na bednu.

Pepík Kubeš odlétal Retro a ARC-A2, ale nebylo to úplně ono. Termika se mu celkem vyhýbala a tak pilně navštěvoval místní občerstvení, které tradičně zajistil náčelník Dubského modelářského klubu Olda Trtík. Protože nás bylo poměrně málo, tak měl každý za úkol navštívit stánek alespoň dvakrát, aby Olda neměl pouze jen náklady a nejedli s rodinou sobotní menu celý týden.

Jirka Hloušek junior dopoledne nalétal v Ádvojkách jednoho maxe a jednou 227 vteřin. Odpoledne, kdy se velmi rychle termika rozpadala, naskočil do výtahu, který jel ale dolů. Tím se dobře rozběhnutý závod trochu zkomplikoval. Dlouho jsme čekali než se počasí umoudří. Pak ale přišla ta pravá chvíle. Po výtahu gumicukem se model usadil v pěkné termice. Ale ouha, po minutě se rozpadla a jeho Čáp se začal propadat. Zachránily jej malé bublinky, které se utrhávaly na rozmezí pšenice a plochy letiště. Nakonec tam max byl a zaslouženě vyhrál kategorii.

Jirka Hloušek senior – osobně se mi dařilo i nedařilo. Při přistání jsme rozbil čumák svého Saturnu a opravoval jsem. Nakonec z toho byly dva maxy a jednou 200. Výtah dolů jsem si užil také při třetím letu.

Nováčkem na závodech byl Michal Hládek. Létal s modelem Hyperion, který zas tak často u nás na soutěžích nevidíte. Bohužel Hyperion nebyl úplně vyladěný a tak Michal neměl příliš dobré časy. Přesto si myslím, že to byla dobrá zkušenost a doufám, že jej to neodradilo. Michale, zkus to s námi znova příště!

Pepík Žalud měl pěkné lety s Mosweyem. Konstrukce Emila Braunera je krásná a na stavbu náročná. Přesto Mosweye vidět ve vzduchu je požitek.

Stejně tak Orlík Vládi Kozáka.

Pepík Hejsek měl premiéru s Retro modelem Electra Lite. Krásně udělaný model Pepíku.

V retrech létal Roman Horký s modelem Admirál 2. Je radost vidět na nebi Admirála. To hřeje u srdce. Roman byl nakonec první.

A nesmím zapomenout na Honzu Štohanzla, který létal s originálem Štíra. Pravé a nefalšované retro se záplatami.

Jak jsem psal v úvodu, soutěž byla velmi pohodová, zalétali jsme si bez zamotávání gumicuků, (byly asi 20 metrů od sebe) a všichni byli nadmíru spokojeni i když třeba nenaletěli toho vytouženého maxe.

Jako zajímavost ještě zmíním návštěvu Tondy Mejtského, člena klubu Kamenné Žehrovice, který se na nás zajel podívat na svém retro motocyklu.