Házedlo je poněkud neobvyklé téma pro historického modeláře. Je spousta dalších kategorií modelů, kterými se historičtí modeláři příliš nezabývají. Například maketami, polomaketami a dalšími. Téma úček občas otevřeme, ale opět, není zde závodní SAM kategorie, tak se takové modely příliš nestaví, i když se jejich popularita opět mírně vrací. Tak tedy, nyní téma házedla. Já nyní zabrousím do amerických vod. Příště se podíváme třeba domů.
V počátcích se létala především házedla celobalsová. Když se dívám na informace z dnešní doby, za oceánem se létají primárně celobalsové konstrukce dodnes. To samé platí třeba i pro Japonsko. Zde jsou házedla mnohem větší než třeba u nás. U nás máme maximální rozpětí 60 centimetrů, například v Polsku je to 70 cm a v Japonsku, nevím to přesně, ale tuším 100 centimetrů.
My se tedy podíváme na házedlo, které bylo publikováno v časopise American Modeller, a to v březnovém čísle z roku 1959. Jmenuje se Boomerang, možná proto, že házedlo mělo determalizátor. Inspirací pro pojmenování byla zřejmě australská zbraň a její fascinující schopnost návratu. Rozpětí modelu je 19 ½ palce, tedy 495 mm, délka trupu je 22 ½ palce, tedy 571 mm.
Model navrhl a létal pan Phillip C. Hainer, modelář z Kalifornie. Se svým modelem zvítězil v místní soutěži házecích kluzáků. Časopis zaujala neobvyklá a pokroková konstrukce modelu: křídlo nebylo tradičně celobalsové, ale bylo konstrukční, potažené slabým papírem. V té době nic běžného. Autoři článku upozorňovali na nižší plošné zatížení modelu a pochvalovali si vyšší viditelnost při letu. Postup stavby je trošku specifický a proto jsem se snažil popsat, v jakém pořadí byly jednotlivé díly vytvořeny. Seřízení modelu se více blíží dnešním vystřelovadlům, než házedlům.
Jak jsme již zmínil, model byl vybaven determalizátorem: olůvko měnilo polohu, vypadlo z čumáku házedla a rozhoupalo model. Kromě jednoho exempláře, který přistál na dálnici v Los Angeles, žádný z nasazených modelů Phillipu Hainerovi neuletěl. Autor sám doporučoval, aby se na soutěže nosily alespoň tři kluzáky, právě z důvodů úletu nebo nehod.
Ale citujme z návodu:
Stavbu začněte s křídly, protože jsou nejkomplexnější položkou. Pokud máte v úmyslu postavit více než jeden kluzák, je rozumné vytvořit jednoduchou šablonu propichováním špendlíkem přes papír, na kterém je plán nakreslen do tvrdé balzy nebo překližky. Pokud je k dispozici pila, stojí za to vyříznout dostatek náběžných a odtokových hran a kořenových žeber pro tři či více kluzáků najednou. Tímto způsobem budou všechny téměř stejné.
Vyřízněte žebra křídla z prkénka balzy podle tvarů žeber uvedených v plánu. Odtokové hrany je nejlepší zúžit malým žiletkovým nožem. Odtoková hrana má tloušťku 1/8 palce (3,1 mm) a zúžuje se na 1/64 palce (0,3 mm) na zadní hraně. Poloviny křídla se lepí a sestavují obvyklým způsobem. Když jsou poloviny křídla suché, vytvarujte náběžné hrany a kořenová žebra podle tvaru nakresleného v plánu.
Vzepětí křídla je 3 palce (76,2 mm). Vybruste úhel pro slepení lomení a natřete spoje lepidlem. Nechte uschnout. Znovu pak potřete spoje lepidlem a spojte poloviny pod správným úhlem lomení dle plánu.
Trup: Vyřízněte z tvrdé balzy ¼ palce (6,35 mm) silné s rovnými vlákny pomocí nože a pravítka. Přebruste boční strany trupu tak, aby se směrem ke kormidlům zužoval přibližně na 1/16 palce (1,5 mm). Tvarujte trup podle průřezů v plánu, ale nezaoblujte místo pro křídlo, ocas a místo pro závaží. Nezapomeňte, že spodní část čumáku je otevřená pro determalizátor. Vpředu přilepte dvě destičky z překližky o síle 1/16 palce (1,5 mm).
Horizontální a vertikální stabilizátory vyřízněte z lehké 1/16 palce (1,5 mm) silné balzy a obruste je do aerodynamického tvaru, jak je znázorněno na plánu. Dejte pozor, abyste odtokové hrany neobrousili příliš tenké, hrozilo by, že se po lakování zdeformují. Do spodní části směrového stabilizátoru zapíchněte a zalepte vytvarovaný špendlík, který bude chránit směrovku na spodní straně. Spodní část směrovky potřete lepidlem, aby byla odolnější.
Konečná montáž: Zkontrolujte trup pomocí pravítka, abyste se ujistili, že křídlo a ocasní plochy budou v jedné rovině. Pokud se zdeformovaly, srovnejte je broušením zpět do roviny. Brusnou kostkou obruste 1/4 palce (6,35mm) širokou plochu na spodní části křídla v místě lomení. Naneste vrstvu lepidla do spoje a nechte uschnout. Aplikujte druhou vrstvu lepidla a přilepte křídlo k trupu. Horizontální stabilizátor sestavte stejným způsobem. Vyřízněte obdélníkovou část ve směrovce a vlepte na konec trupu. Vyrobte trojúhelník pod křídlo z odpadu trupu, a obruste do aerodynamického tvaru. Přilepte mezi křídlo a trup.
Křídla se potahují barevným japonským papírem. Při potahování spodní části křídla ponechte přesah papíru na trup pro zvýšení pevnosti. Jako lepidlo použijte středně hustý čirý lak. Papír vypněte vodou a naneste tenkou vrstvu laku. Pro soutěžní létání je vyžadováno umístění čísla licencí AMA. Ty lze vyříznout z černého papíru a aplikovat řídkým lakem.
Dejte křídlům další čtyři vrstvy řídkého laku, po zaschnutí vrstvy laku lehce obruste brusným papírem zrnitosti 500. Trup a ocasní plochy dokončete 3 nebo 4 vrstvami laku, aby byly odolné proti vlhkosti.
Determalizátor: je tvořen provrtaným olůvkem s přivázaným provázkem. Vložte olůvko do čumáku a zajistěte je gumičkou. Druhý konec provázku se upevní v trupu malým špendlíkem nebo hřebíčkem. Gumička zajišťující olůvko před vypadnutím se přepaluje doutnákem. Gumičku můžete nastříhat třeba z dětského balónku.
Dovažte broušením spodní části závaží. Těžiště je zobrazeno na plánku.
Plám stahujte zde:
Kluzák zalétejte nad travnatou plochou. Váhu korigujte buď broušením nebo naopak přidáním zátěže, dokud nedosáhnete plochého klouzání. Přidáním zátěže na levý konec křídla by model měl létat v kruzích o průměru 35 až 50 stop (10-15 metrů) vlevo. Nepoužívejte směrovku. Popsané nastavení je pro praváky, leváci otáčejí opačně.
Pro správný výhoz uchopte trup a ukazovák položte na trojúhelník na křídle. Hoďte nahoru a současně směrem doprava, jako byste házeli baseballový míček. Model by měl vzlétnout doprava, v půlkruhu a hladce se přehoupnout do levé klouzavé zatáčky. A hlavně nezapomeňte před letem zapálit doutnák determalizátoru!
Jiří Hloušek
Zdroj: časopis American Modeller a Outerzone