Dva sourozenci

Nejsou z rodu homo sapiens , ale z rodu modelářského žehrovického , kde vznikly ve druhé polovině čtyřicátých let na rýsovacím prkně Radoslava Čížka. Byly to větroně, pojmenované

DELFÍN a ORLÍK.

A proč sourozenci? Jak uvedl Radoslav Čížek v Informačních listech, měli oba modely prapředka Sokola 1, ze kterého dědily to nejdůležitější – křídlo.

D E L F Í N

Podklady k Delfínovi byly publikovány:

• Letecký modelář číslo 06 / 1950 malý informační , částečně okótovaný plánek s popisem konstrukce.
• Modelář číslo 3/1983 zjednodušená stavební plánek s popisem.
• Stavební plánek v měřítku 1:1 nakreslený a vydaný Radoslavem Čížkem s datem nakreslení 6.10.1991. Na plánku je nakreslena SOP, která byla uvedena na malém plánku v Modeláři č. 03/1983 stejně jako malá vzdálenost profilů křídla a VOP od sebe. Tento plánek byl nakreslen s úpravou pro RC ovládání VOP a SOP a předek trupu byl přepracován pro přístup k RC soupravě.
• DELFÍN vznikl v jediném exempláři. Podle zveřejněných zpráv létal přibližně do roku 1950, jak na stavebním plánku potvrzuje i Radoslav Čížek. I když jeho vznik datuje do roku 1949, tak zveřejnil v IL fotografii s textem, kde datuje vznik do roku 1948.

Model v roce 1948 musel být postaven podle pravidel FAI, která převzal Český národní aeroklub. Tehdy předepsaný průřez trupu se vypočítával dle pravidla:

• Délka trupu = L² : 200
• Výpočet: délka trupu 1 300 mm Délka trupu² = 169 00 00 mm² : 200 =85 00 mm². Po převedení na dm² vychází průřez trupu 0,85 dm² nebo 85 cm². Průřez trupu na stavebním plánku je s mírnou rezervou splněn.
• Bohužel i datum vzniku Delfína provází nejasnost. Jediným potvrzeným datem je jeho účast na Celostátní modelářské soutěži v Brně v roce 1949.

S Delfínem se váže první větší sportovní úspěch Radoslava Čížka na CMS 1949 v Brně Medlánkách, když se umístil na 2.místě v kategorii větroňů. V témže roce byl Delfín Radoslava Čížka odeslán na mezinárodní soutěž do Belgie, kde s ním létal v zastoupení (v té době se užíval výraz „proxy“) Fred Militky, později známý konstruktér firmy Graupner. S Delfínem byl do Belgie poslán i větroň Luňák Jana Cimbury, který na MR 1949 vyhrál soutěž juniorů. O jeho umístění v Belgii se informace nedochovaly.

Poznáte pamětníci, kdo Delfína drží?

Kopie článku z Leteckého modeláře č. 06/1950

A stejný výkres vyčištěný na PC a zveřejněný ve Zpravodaji SAMu 78 čísle 119 .

Stavební plán zveřejněný v časopise Modelář č. 3/1983 s popisem stavby a úvodním slovem konstruktéra Radoslava Čížka.

Na plánku je přechod trupu na šestiboký na třetí přepážce za křídlem , přesně o 249 mm od odtokové hrany křídla. Na informačním plánku z roku 1950 není uveden (u Orlíka to je 190 mm za odtokovou hranou křídla). Na fotografii v titulku stavebního popisu se dvě lišty v jednu sbíhají přibližně v polovině vzdálenosti mezi odtokovou hranou křídla a VOP. I když není fotografie dokonale ostrá, jsou vidět stíny žeber křídla a VOP a to dosti daleko od sebe.
Počet žeber v polovině křídla je 32 a u VOP 13.

Na plánku je nakreslený jiný tvar SOP. Než na informačním plánku z LM 06/1950.

 

Radoslav Čížek několikrát odkazuje, že VOP k Delfínu převzal z modelu Pedro. Proto zde zveřejňuji jak obrázek VOP Delfína i Pedra a posuďte, zdali je to možné. JK.

A to nepočítám vzdálenost žeber VOP od sebe: Pedro 40 mm, Delfín 27,5 (tak blízko měl žebra jen u svých známých „gumáků“ řady XL)
Na závěr povídání o Delfínu ještě několik slov.
V roce 1991 (6.10.) nakreslil Radoslav Čížek stavební plán v měřítku 1:1, ale již v úpravě jako RC model, kde zapracoval zesílení trupu, otevření jeho přední části pro uložení RC vybavení a další dílčí úpravy křídla a VOP. SOP je nakreslená ve tvaru zveřejněném v časopise Modelář 3/1983. Vzdálenost žeber křídla je 33 mm, u VOP je žeber 10 s roztečí 35, 34, a 50 mm. 

Několik slov k datování stavebního plánu nakresleného 6.10.1991. Trup: konstrukce 1949, žebra VOP – 1949, přepážky trupu 1949, křídlo – 1949 – 1950, VOP – 1949.

Co je na malém plánku ( z roku 1950) zvláštní? V popisu je napsáno, že jsou žebra křídla od sebe 50 mm. Z toho vyplývá, že na polovině křídla o rozměru 1000 mm by bylo 20 žeber. Na informačním plánku je nakresleno žeber 30 a výpočtem lze zjistit, že by byly 33,3 mm od sebe. Na VOP je 13 žeber, které by měly být od sebe vzdáleny 27,5 mm. Této skutečnosti si nevšiml jak Radoslav Čížek, ani šéfredaktor LM pan Jiří Smola, který byl také výborným kreslířem a konstruktérem.

Proč Radoslav Čížek nenahradil eliptickou VOP klasickou, když chtěl Delfína zjednodušit? To se již nedovíme. Mohl vše udělat tak, jak to použil u Orlíka? Zde využil VOP z Luňáka zkrácenou na polorozpětí o 1 žebro to je o 50 mm a k tomu musel mírně upravit ( zkrátit )SOP na hloubku 150 mm). Průměrná hloubka náhradní obdélníkové VOP je 153 mm. JK. To by ale nevznikl další model.

Na závěr textu k obrázku v Leteckém modeláři číslo 12/1950 je napsáno: Plán (Delfína) není vydán, ale model byl přepracován, výškovka zjednodušena a tak vznikl model ORLÍK, jehož plánek dostanete v modelářské prodejně Naše Vojsko, Praha 1 za 10 Kč.

O R L Í K

Jelikož vlastním kopii originálního plánku Orlíka, mohu přeměřit a porovnat potřebná data. 

• 14.9.1949 je uvedeno datum na plánku Orlíka , vydaného nakladatelstvím Naše vojsko a signováno Radoslavem Čížkem, že byl vytvořen.
• V roce 1949 již platila i v Československu nová pravidla FAI, kde se průřez trupu u větroňů vypočítal z celkové plochy (plocha křídla + plocha výškovky) : 100

U Orlíka to bylo : Sk 39 dm² + Svop 11,2 dm² : 100 = 50,2 cm² Tuto minimální plochu průřezu trupu Orlík splňuje s velkou rezervou.

K jakým změnám u Orlíka oproti Delfínu došlo?

• Křídlo je obrysově stejné jako u Delfína a je nakresleno přesně , jak udává popis v Leteckém modeláři č. 06/1950 v popisu křídla Delfína. Profily jsou od sebe 50 mm, nosníky náběžná lišta a hlavní nosníky 3 x 5, druhé nosníky 3 x 3 a odtoková lišta 3 x 12. Profil křídla MVA 301. Je známo, že Radoslav Čížek, jak sám uváděl , to co se osvědčilo používal i u dalších modelů. U modelů s hloubkou křídla 210 mm je to obrys, který se mění jen délkou a vzepětím (Žehrovice 1, Delfín, Luňák, Orlík, Luňák 2, Stardust). Stejně postupoval i u VOP s hloubkou 150 mm (Luňák, Orlík, Luňák 2) měnil se jen počet žeber (Orlík rozpětí 800, Luňák 900, Luňák 2 1000 mm).
• Trup Orlíka je proti Delfínu prodloužen o 95 mm. Delfín 1 300 a Orlík 1 395 mm. Vzdálenost mezi odtokovou hranou křídla a náběžnou hranou VOP je u Delfína 555 mm a u Orlíka to je 695 mm. Obrysově je trup Orlíka totožný s trupem Delfína, který Radoslav Čížek nakreslil roce 1991 v měřítku 1:1 a vydal ve vlastním nákladu a to až 650 mm za odtokovou hranu křídla. V trupu je méně přepážek, u Orlíka 10 a u Delfína z roku 1983 a 1991 – 12.
• Trup Orlíka je oproti Delfínu užší o 4 mm. Viz výkres z roku 1950 a 1991.
• Je použita VOP z Luňáka, zkrácená ve středu o 2 žebra ( 2x 50 mm) rozpětí 400 mm.
• SOP je proti Delfínu stavebně zjednodušena. Výška SOP Orlíka je 158 mm a Delfína je 168.

Plánek Orlíka byl vydán na čtyřech samostatných listech v obálce s popisem stavby. Datum nakreslení 14. 9. 1949

– křídlo s profily,

– VOP s profily – přední část trupu s přepážkami

– zadní část trupu s přepážkami

Závěr:
S pomocí bokorysu trupu Orlíka, je možno s velkou pravděpodobností postavit trup Delfína, tak jak byl v originále postaven (včetně vzdáleností přepážek). K tomu je nutné přidat SOP, jak byla nakreslena v LM 06/50. Můžeme postavit skutečného historika, jak byl v roce 1948 postaven. Delfín byl zhotoven v jednom kuse jako prototyp. To, že Radoslav Čížek v roce 1983 model upravil podle poznatků získaných od roku 1948 – 1983 (SOP, počet žeber a přepážek, zesílení konstrukce) je jeho právo jako konstruktéra. Model by se poté neměl nazývat historický, ale jen retro model.

Mladějov 2.8.2017

Jan Kypta