Po delší odmlce se vracím opět k tématu Retro modely. Tentokrát se podíváme na jeden RC větroň. Větroň je tvarově tak trochu „exot“ protože svou koncepcí ani trošku nepřipomíná klasickou konstrukci sedmdesátých let. Jistě si vzpomenete na model Cummulus od Graupnera a nebo Grueyere z Francie, který byl velmi zajímavým počinem.
Tentokrát na tuto exotiku se podíváme do Anglie. Kromě toho, že v roce 1975 vyšla jedna z nejlepších desek Art Rockové scény na světě a to Whish You Where Here od skupiny Pink Floyd, v lednovém čísle časopisu Radiocontrols Models and Electronics vyšel článek o modelu Algebra. Článek byl doplněn i stavebním plánem.
Když se podíváte na fotografie modelu zjistíte, že model má šípovitá křídla, na ocase motýla a velmi krátký čumák. Odhaduji, že tento model byl spíše navrhován jako svahový model, než jako termický stroj.
Model navrhl, zkonstruoval a také létal Sean Bannister. Model má rozpětí 96 palců, tedy 2438,4 mm. Uvedený model byl již třetí verzí. Původní Algebra Mk1 byl vlastně kluzák s motorem. Motor byl o obsahu 0,49 cc. Model byl rychlý ale jeho výsledný kluz nebyl nejlepší. Mohli bychom říci, že klouzal trochu jako kámen v ponožce. To ovšem Seana nijak nezaskočilo a vytvořil Algebru MK2. Rozpětí modelu bylo stejné ale snížil plošné zatížení a křídlu dodal profil Eppler 387. Křídlo bylo konstrukční a potažné papírem. Sám píše, že velmi děkuje kamarádovi, který mu pomohl s testování. Model létal celkem úspěšně do jeho zničení. To se přihodilo na Svatého Štěpána tak, že model byl nasátý ve výšce 600 stop (182 metrů) do mraku.
Algebra Mk3 je poslední verzí tohoto zajímavého modelu. Rozpětí je stále 96 palců, tedy 2438,4 mm. Byly upraveny ocasní plochy, byly zmenšeny a křídlo je navrženo jako zpevněné balsou potažené. Jeho konstrukce je velmi jednoduchá. Profil křídla má spodní rovnou plochu, což je upravený profil Eppler 387. Zajímavostí je, že i když sám autor tvrdí, že není příliš rychlý stavitel, je schopen Algebru poslat do vzduchu již za dva týdny při intenzivním večerním lepení.
Autor zaznamenal s modelem i sportovní úspěch, a to při jeho prvním soutěžním pokusu na prvním mezinárodním setkání v plachtění ve Velké Británii v Haltonu. Algebra III zde obsadila 5. místo.
Postup stavby je celkem klasický, speciálně autor popisoval jak vytvořit žebra dnes již klasickou rašplovou metodou, tedy obdélníky balsy mezi dvěma šablonami. Upozornil, že kořenová žebra je nutné vytvořit z překližky a tudíž není dobré ta balsová lepit do kořene křídla. Asi měl své zkušenosti. Pro stažení šblon a obdélníků balsy používal dráty do kola. Pokud se podíváte na plán, zjistíte, že Algebra, respektive její křídlo nemá nosník. Pouze v některých částech jsou stojiny, které zpevňují křídlo. Je to především u kořene, kde jsou trubičky pro drátové spojky. Samotný balsový potah je vytvořen z prkénka, nebo prkének balsy. V popisu autor zmiňuje, že prkénka nařeže na pásy, asi 4 kusy a tyto pak opět slepí dohromady. Zabraňuje tím pravděpodobně kroucení křídla. Křídla se k trupu přichytila gumou, tedy klasicky a jednoduše.
Ocasní plochy jsou balsové. Motýl je k trupu napevno přilepen. Na obrázku níže je pak zobrazeno, jak vypadaly namixované náhony.
Samotný trup je postavený ze dvou balsových bočnic mezi kterými jsou vlepeny stojiny. Protože se autor obával kroucení, je těchto stojin v trupu opravdu hodně. Pak je trup zaklopen jak ze shora, tak ze spodu.
Plán modelu
Plán stahujte zde
Netuším, zda někdo nalezne v takovém modelu zalíbení, ale je určitě zajímavé se podívat na konstrukce modelů s úplně jinou filozofií.
Jirka Hloušek
Zdroj: Outerzone, časopis Radiocontrols Models and Electronics