Vážení účastníci naši Velké korespondenční soutěže větroňů. Tentokrát budu stručný. Důvod je ten, že jsem změnil zaměstnavatele a v rámci výcviku již čtvrtý týden pobývám v SAE. Mám tedy starostí nad hlavu a k tomu ještě s Jirkou Hlouškem organizujeme MČR. Níže tedy naleznete vaše příspěvky v pořadí jak mi přišly. Výsledky a tabulky standardně, jak jste zvyklí. Děkuji a zachovejte nám přízeň.
První jsem létal já s A2. Měřil mi soudruh Jirka Bělohlávek a až na věčně praskající gumicuk, to celkem šlo. Navíc jsem přinesl i něco k večeři :-).
Dalším v pořadí byl Zdeněk Hanáček:
Ahoj,
v dnes jsem létal 8.kolo korespondenční soutěže. Po obědě přemýšlím jestli si nepůjdu zalétat. Prvně jsem musel ukecat dceru, jestli mi bude měřit. Podařilo se, tak jsme vyrazili na letiště. Z letiště je vidět bouřka za hlavním hřebenem Jeseníků a slyšet slabé hřmění. Nad letištěm je hrana výškové oblačnosti tvořící se bouřky. Vítr z V 1 až 3 m/s. První start maxo, druhý to samé. Třetí start lehce přes čtyři minuty. Chvíli vyčkávám a daří se mi posledním letem uletěl poslední maxo. Mezitím se bouřka přesunula nad město Jeseník, je vidět že tam prší. Na letišti se rozfoukal vítr, tak vyčkávám. Bouřka se posouvá na hřeben Rychlebských hor. To je dobře, protože na letišti nebude pršet a budu moci v klidu odletět rozletový let. Za ustupující bouřkou letím necelých pět minut. Mám za sebou další vydařené kolo. Paráda. Moc díky za uspořádání této soutěže. Jinak by určitě zůstalo jen myšlenky a nikam bych nešel.
Franta Machač napsal toto:
Ahoj Jirko
tak jsme odlítali se Štěpánem zase jenom polovinu a to velký větroně OTVR. Na konci se nám to tak rozfoukalo, že jsme to zabalili. Tráva už zase až po p…, tak to bylo náročný i na gumicuk a hlavně nohy. Snad malé větroně zalítáme po dovolené.
Další přispěvatelem se stal Jirka Hloušek:
Ahoj Jiří,
ve čtvrtek 22.7.2021 jsme se v 17:30 sešli na Doberském letišti. My se Zdeňkem Pucholtem jsme měli tradiční sestavu letadel, Roman dovezl Quickie od Raye Monkse, kterou zrekonstruoval. Počasí bylo příznivé, nefoukalo a asi tak třičtvrtě hodiny ještě byla termika. Pak se to ochladilo a už jsme jenom klouzali. Náš Čáp si opět postavil hlavu a nechtěl létat tak, jak předtím, ale nakonec jsme jej alespoň trochu vyladili a už se to zlepšuje. Prostě dneska jsme na Romana se Zdeňkem neměli. Zdeněk do soutěže zapojil i Sluku a po prvním soutěžním letu, kdy ta potvora letěla jak kámen v ponožce se nakonec umoudřila a udělal několik celkem dobrých letů, ale bez termiky.
Na letišti tráva již poměrně vysoká, byl problém s hledáním padáčku a nakonec i gumicuku. Ale letiště celé kvete, je plné hmyzu, no prostě nádhera. Můj poslední mimosoutěžním let byl naprosto parádní a trochu zmírnil mojí frustraci z celého světa, která se ve mně před dovolenou kumuluje. Jsem rád, že jsme kolo odlétali, i když náš rodinný tandem se příliš neukázal. Až přijedu z hor, musím opět přenastavit Čápa, protože se nechová ideálně ani na gumicuku. Jenom ten čas nemám. Jak pracuji zároveň na výstavě, tak nemám čas na nějaké poletování. Snad to příští rok bude lepší.
Pepa Kubeš trefil počasí jak bič:
Letní počasí, spojené s dlouhou viditelností a občas i s mírnějším větrem slibovalo v tomto měsíci solidní výkony. Předpověď se však měnila každým dnem, a nakonec jsme byli rádi, že se nám podařilo najít alespoň pár dnů se slabším větrem, a zároveň bez deště.
Původní představa byla, že soutěžní starty si odlétáme 10.7. po skončení soutěže volných modelů na letišti Všechov u Tábora. Létání s volným gumákem však plně podlehli Michal Kohutič a Jaroslav Drnec. Mě se nějak nechtělo běhat ve vzrostlém obilí a řepce, tak jsem si po 11 hodině poněkud stranou natáhl gumicuk a s pomocí časoměřiče Pavla Kubíčka z LMK Sezimovo Ústí jsem odlétal potřebné 4 starty. Bohužel jsem již nezvládl rozlétávací start.
Další vhodný den nadešel 23.7. Na kladenském letišti byl kupodivu poněkud menší provoz a termické proudy prakticky všude. Tak mohl odlétat i Michal Kohutič s Mývalem, a začínající rádiáčkář Jaroslav Drnec. Ten se svým Super Neptunem zapsal dokonce dva čtyřminutové maxy, což je na první účast v kategorii ARC A2 docela slušný výkon. Michal odlétl maxy tři, takže u něho následoval rozlétávací start, v němž dosáhl času 14min 35 sec. Po většinu letu však řešil spíše problém jak model udržet v přijatelné letové hladině a dostat jej pak spořádaně na zem.
Pepa Hejsek napsal toto:
Ahoj Jiří,
včera jsem odlétal OTVR i A2.Počasí polojasno, 24°C, vítr jihozápadní, později severozápadní, chvílemi až cca 6m/sec. Vzal jsem si nejdříve A dvojku s tím, že se později vítr snad utiší a se Žehrovicemi to bude snazší. První start se mi nepovedl, ale pak to byla paráda.
Jihozápadní vítr nafukoval svah na horizontu a výšky byly fantastické, vždy po maxu jsem tlačil určitě ze sto metrů. Už jsem viděl dvacet (minimálně) minut rozlet. Když jsem startoval, vítr již vál ze severozápadu, totálně se vše změnilo a z vysněných dvaceti minut bylo 135 vteřin. Nic nezesláblo a se Žehrovicemi to byl boj aby mi necouvaly a byl jsem rád, že zůstaly celé. Ale jinak super odpoledne.
Posílám fotky časoměřiče, který je stále čiperný a dobře naložený.
A pak to šlo ráz na ráz. Západní okruh a klan Bačinů poslali pouze výsledky.
To kluci ze Slovenska se rozepsali, rozšířili svoje řady a poslali i spoustu krásných fotek:
Do prázdninového kola sme sa odhodlali v prvý víkend mesiaca Júl. Počasie opäť navonok ponúkalo ideálne podmienky na lietanie. Čo aj bola pravda. Ale nekorešpondovalo to celkom s javom pre nás tak žiadaným. Výskytom termiky. Nevadí, aj tak došlo k naplneniu hlavnej myšlienky korešpodenčného lietania. A to poskytnúť impulz k stretnutiu na pľace vhodnom k lietaniu a lietať. Tentokrát som sa rozhodol prezentovať slovenský model z dielne Štefana Kopáčika. Model je to malý, rozmermi veľmi podobný Čížkovej Sluke, ale svojim výzorom dokáže klamať. Napriek svojej malosti ponúka viac, ako by ho niekto na prvý pohľad ohodnotil. A určite je to na Slovensku najrozšírenejší model historického vetroňa. Lietali sme päť rokov veľmi úspešne Jastrabí Pohár
(http://www.sam119.sk/index.php?option=com_content&view=category&id=49&Itemid=59)
Do lietania sa zapojil s Defínom aj klubový kolega Jozef Cörgö a aj Alexander Horváth s modelom Kvapka. Teda štartové pole je opäť o niečo pestrejšie.
Dnes sa nám podarilo zapojiť aj Peťa Priečinského. Ostatní lietali pre radosť a sekundovali mu pri nosení gumicuku. Tieto riadky píšem od kotlíku. Od rána s manželkou zavárame slivky a ja ich vonku sterilizujem. Medzi jednotlivými várkami sa venujem tejto bohumilej činnosti. Medzitým som si odskočil na slabé štyri hodiny polietať.
A poslední tradičně Zdeněk Sýkora 🙂
Ahoj Jirko, omlouvám se, že to posílám až dnes.
Vrcholí u nás „boj o zrno“ a tak v podstatě, pokud to počasí dovolí, jsem do tmy v polích. Lety tohoto kola se mě podařilo odlétat jako vždy téměř na poslední chvíli a zkusil jsem to až pozdě večer, poté, co jsem zaparkoval kombajn do stodoly a ono se to dalo. Čtvrtý let jsem přistával hluboko po západu slunce – ve 21:15 hod. Výsledky tomu samozřejmě odpovídají, ale jsem rád, že jsem toto kolo zvládnul.
Při posledním letu jsme udělali pěknou fotku.
Z jihu Moravy zdraví
Zdeněk Sýkora
A Zděnkovou (Sýkora) náladovkou a mým houbařským úlovkem se loučím a těším se na viděnou na Rané!
Jirka Hruška 🍐
