Alfa jako předvoj

Když se řekne historické modely, tak se vám vybaví především volné modely kolem padesátého roku. Je jedno, zda jsou to větroně, gumáky či motorové modely. Tyhle modely ale v našem pojetí předěláváme na RC řízení a snažíme se z nich vydobýt nevídané výkony, o kterých se v té době modelářům ani nezdálo. Tedy pokud zrovna model nechytil termický poryv a nezmizel v dálce. Pak rekordní let takového stroje byl zároveň posledním.

Když se řekne retro – tak si každý zpravidla představí modely s RC řízením. Jenže, když se na to podíváte pořádně, tak i tyto modely z dávných dob, jsou historické. Jen se jim neprávem říká retro a mají malou šanci na to, aby si je historický modelář postavil. Není to v okruhu zájmu, protože nepasují do žádné „historické“ kategorie. Píši to záměrně v úvozovkách, protože ta jako nyní létají, opravdu tehdejší modely nelétaly.

Pokusy létat a snažit se ovlivnit směr letu u nás byly z počátku ovlivněny nedostupností takového náčiní. Postupně se RC řízení věnoval například Ing. Hajič, ale i další výzkumníci. To celé vyvrcholilo snahou, vyvinout pro naše modeláře tuzemské zařízení vyráběné sériově.

Radoslav Čížek ve svých článcích popisoval potíže, které mu takové nedostatečné zařízení činilo. U velkého stroje jako byly Žehrovice 2 to byly především síly na směrovce, které zabraňovali nějakému účinnějšímu vychylování směrovky. Takže nakonec model s málo účinným kormidlem ulétl. Když už jsme u Radoslava Čížka, také je notoricky známé, že Alfu (publikováno v roce 1958), postavil na objednávku redaktora Smoly. Jenže místo, aby Smola zadal, že chce větroň, objednal motoráka. Snad proto, že přijímač byl těžký a byl přesvědčen, že motorový model vykompenzuje potíže s váhou. Dle mého se ale nic takového nepotvrdilo. Model těchto velikostí byl s přijímačem a baterkami těžký, slabý motor měl velké potíže model pohánět, proud vzduchu od vrtule nedokázalo vybavovací relé překonat, no zkrátka se to nepovedlo. I když propagace v časopise byla veliká, v podstatě to nemělo šanci na úspěch. Zde se můžete podívat, jak to celé vypadalo:

Co mohu dodat, Radoslav občas recykloval komponenty svých modelů. Tedy například XL-56 byl recyklován do A1 SUP. Díky tomu se například dochovala křídla a výškovka z toho modelu u Vládi Horáka. Trup XL-56 zmizel v propadlišti dějin, stejně jako trup Supa. Ale to jsem odbočil.

Alfa se dočkala recyklace také, tohle je obrázek z Leteckého modeláře číslo 6 z roku 1961. Výškovka a křídlo z Alfy se objevilo na jeho RC recyklátu, dalším pokusném modelu. Dole snímek z IL 67 z roku 2002.

Jak skončil popisuje Radoslav ve svém článku v časopise Modelář číslo 3 z roku 1965. Důležité jsou fotografie, které jsou kvalitnější než to, co bylo uvedeno později.

Radoslav se s odstupem času k danému tématu vrátil v Informačních listech. Můžete porovnat, jeho obě vyprávění, jedno dle mého celkem za čerstva a druhé o 30 let později v informačních listech IL 57 z roku 2001.

Je otázkou, zda to byl opravdu jenom konec Alfy, anebo začátek dalších Radoslavových výzkumů. A tady bych prezentoval svůj názor. Dokud Radoslav Čížek neměl kvalitní RC náčiní, jsou pokusy s RC ovládáním jenom pokusy, není to cílená aktivita. Ve chvíli, kdy toto načiní získal, se Radoslav soustředil na skutečný vývoj RC modelů, který kulminoval v sedmdesátých létech velmi úspěšnou érou Admirálů.

Nakousl jsem dvě témata, Radoslav Čížek a jeho modely (toto téma se mi neustále vrací a není divu) a pak modely, které historický modelář nevnímá většinou jako historický model ale jako retro. Ale třeba právě ty RC Žehrovice II, jak jsem je nazval MK3 z roku 1957, jsou historický model. Bohužel není zdokumentována RC úprava, tedy odstranění té dolní směrovky, zastavění směrovky horní, o něco vyšší ale dostatečně mohutné. Směrovka byla umístěna před výškovku, která vypadá, že sedí na svém původním místě. Trup je asi přepracovaný, protože souprava se do původního úzkého trupu nemohla vejít. Rozpětí modelu, rozteč žeber v křídle je v podstatě ideální pro provozování takového RC modelu v původní jednokanálové sestavě. Kdo lítá s RC Žehrovicemi v provedení MK2 tedy ty z roku 1952, (na trup MK1 není plán), může potvrdit.

Zkusme se pověnovat trochu historickým RC modelům. Stejně jako jsme se dívali na některé upoutané modely, opět jedna z kategorií, která není zahrnuta mezi historické. Podívejme se na tu malou množinu našich konstrukcí, které byly publikovány v časopisech. Občas se koukneme k sousedům, nebo lépe řečeno za hranice. Tam je toho také jako šafránu, ale pro srovnání to bude určitě zajímavé. A třeba jednou, to bude historická kategorie. Vždyť těm modelům je už spousty roků, alespoň tolik, kolik bylo těm volným modelům, když se rozhodlo je začít předělávat na RC.

Jirka Hloušek

Zdroj:

Stránky LMK205KZ.CZ

časopis Informační listy, Letecký modelář